Jaké bylo Mnichovské Cubamemucho

Přežili jsme to!
I tak by se dala lapidárně shrnout naše účast na putovním festivalu kubánské kultury Cubamemucho letos v březnu v Mnichově, který se v rámci této značky každoročně koná i na dalších místech zeměkoule.
Toto konstatování neznamená, že to byla akce nebezpečná, úmorně nudná nebo dokonce nesnesitelná. Byla jen vyčerpávající, a to nejen díky svým kladům, ale bohužel i záporům. Ty má možná každá akce, tady byly ale poněkud vyostřenější.

Mnichovský festival toho nabízel hodně - pět hodin tance denně, večerní tančírny, vystoupení lektorů, koncerty kubánských skupin a navíc mezinárodní soutěž v ruedě de casino. Mezi lektory byly většinou festivalové stálice (např. Alberto Valdés, Rafael Guardiola, Lien Ramos, Yeni Molinet či Seo Frenandez), ale i některé nové tváře. Toto složení bylo příjemné, protože i když má člověk styl některých zmíněných hvězd už prokouklý, stále může jejich umění obdivovat a navíc má pocit, že zase vidí staré dobré známé. Nové přírůstky zas vnesly do programu tolik potřebnou změnu a inspiraci. Na každý večer byl naplánován koncert - úžasní Los Muňequitos de Matanzas, Maykel Blanco y su Salsa mayor, strhující Alexander Abreu y su Habana D´Primera (místo ohlášeného Elita Revé y su Charangón) a slavní Los Van Van, kteří týden předtím hráli v Praze. Vystoupení kubánských tanečníků byla dechberoucí, a napínavá soutěž v ruedě s pár výbornými čísly, nejlepším z vítězného Srbska, celou akci osvěžila a představila skupiny salsových nadšenců z různých koutů světa. Program tedy značně bohatý. To je podle častých účastníků festivalová norma, takže by člověk měl počítat s tím, že se na Cubamemucho spí minimálně -- tři čtyři hodinky mrákot, a pak zas do víru tance! Je to celkem pochopitelné - párty prodchnuté radostnou náladou tanečníků všech možných národností si chce člověk vychutnat co nejdéle a zmeškat workshopy je hřích... vždyť tam člověk jede hlavně za skvělými tanečníky! No nezní to lákavě? Škoda jen, že bylo s každou malou částí programu spojeno velké ale.

Hotel nebyl špatný, ale nemůžu pominout skutečnost, že ačkoli jsme si na radu organizátora Cubamemucho objednali jím nabízené ubytování za účelem „to asure yourself that your hotel will be near by the event", ke svému překvapení jsme zjistili, že bydlíme na západní straně Mnichova a tančíme na východní... Největší nedostatky, bohužel až absurdních rozměrů, se ale pojily s koncerty. Početná skupina Los Muňequitos de Matanzas byla ve čtvrtek donucena se vtěsnat do ohrazeného miniprostoru pro dýdžeje v běžné kavárně a vystupovat na plácku před barem, takže jejich úchvatné vystoupení vidělo z pár set jen několik desítek lidí. Ostatní spatřili tu ruku, tu kus hlavy, a to bylo za vstupné v rámci fullpassu vše. Akustika byla navíc tak příšerná, že nebylo možné nejen rozumět zahuhlaným vokálům, ale ani rozeznat jazyk, kterým hovoří moderátor. V sobotu začal koncert naprosto skvělého Alexandra Abreu y su Habana D´Primera kvůli mnohahodinovému zpoždění krátce před čtvrtou ranní! (oficialní začátek měl být v 23h, pozn redakce), takže zcela vyčerpané a prořídlé publikum bylo stěží schopno vytleskat jeden přídavek. Za toto politováníhodné nedopatření se nikdo účastníkům neomluvil. Jestli omluvu vyslechla kapela a jestli ji byla schopna po hodinách únavného čekání přijmout, nemám tušení. Důsledek pro účastníky byl ovšem ten, že většina, mezi nimi i ti z nejvytrvalejších, opravdu nebyla schopna sebrat následujícího dne síly a absolvovat všechny plánované workshopy, takže jich navzdory zaplacenému fullpassu pár vypustila.
Bylo předesláno, že se na festivalu prakticky nespí. Nicméně se domnívám, že by měla být účastníkům šance se vyspat aspoň teoreticky poskytnuta a rozhodnutí "vynechat či nevynechat" by se mělo týkat případně jen volné zábavy, nikoli koncertu či workshopu, který má člověk možná příležitost vidět a zažít poprvé a naposled.

Ještě nutná zmínka o úrovni tančíren: po prvním šoku, kdy jsme shlédli vystoupení Los Muňequitos de Matanzas v hustém davu málem mezi barovými stoličkami (naštěstí jsme v sobotu mohli vidět ještě jedno opravdu magické představení na skutečném jevišti), přišel další večer hned šok druhý. Vyšňořené tanečnice na vysokých podpatcích a v parádních šatičkách byly se svými partnery uvedeny za účelem užití si veselé festivalové párty do úplně a zcela prázdné černé betonové haly. Určitě je možné si připadat jako platící návštěvník na festivalu bez výzdoby a cingrlátek, ale opravdu těžko na párty bez židlí a stolů o šatně nemluvě, kde jedinou možností dopřát odpočinek nohám unaveným z pětihodinového tancování na workshopech a hodinového cestování metrem je sednout si na pár špinavých schodů vedoucích na galerii. Obraz vskutku tristní - sváteční kabáty srolované na zemi, vedle nich plastové kelímky s nápisem Coca-Cola, ovšem s obsahem povětšinou vylitým na ony svršky, kolem nich křepčící salseros snažící se vyhnout loužím... Takové prostředí k uvolněnému veselí skutečně nevybízí. A když ještě každá touha doplnit energii náhradním nápojem musí být vykoupena půlhodinovým čekáním u "baru" se třemi barmankami na téměř tisíc zákazníků, vloudí se občas otrávená myšlenka. Snažím se přijít na důvod konání tančíren v tak skličujícím prostředí, a kromě snahy maximálně ušetřit mě napadá pouze to, že snad organizátor přistupuje k tanci spíš jako k výkonnostnímu sportu než jako k radosti z pohybu a lidské pospolitosti, jak ho chápu já... Ale DJ hrál muziku výbornou, u nás zřídka v takové koncentraci ke slyšení, takže to bylo jednoznačné plus!

Relativně bezproblémové byly tedy jenom workshopy s převážně velice kvalitními lektory. Nejkrásnější byly podle většiny zúčastněných ty páteční s Los Muňěquitos a jejich živou hudbou (kubánská rumba a afrokubánský folklór), které byly nesmírně spontánní a na konci se zvrhly v minipárty! Nutno ale podotknout, že na některých dalších lekcích nebyla celou první půlhodinu k dispozici hudba (selhání techniky) a že na párových lekcích nedokázali lektoři vždycky operativně zareagovat na výrazný nedostatek tanečnic (věnujících se ve stejné době skvělému lady stylingu) například střídáním partnerek.

S nápadem uspořádat velkolepý svátek kubánské kultury přišel před lety Němec Raffael Sonnenschein (tenkrát snad ještě z idealistických pohnutek), a postupně založil franšízy ve více než deseti zemích. Od té doby však zřejmě došel k závěru, že účastníci festivalů jsou obtížný hmyz, který je nutno co nejrychleji nějam zahnat, a rozhodl se, že organizaci věnuje jen naprosté minimum, a to ještě na poslední chvíli. Možná také zjistil, že povzbuzující nálada kubánské hudby dokáže zaretušovat lecjaký nedostatek, a náležitě toho využívá. Se smíšenými pocity, i když převážně s radostí musím konstatovat, že atmosféra festivalu opravdu přebila i ty nehorázné organizační přehmaty!
Nicméně mnichovský festival si už v budoucnu bez výčitek svědomí nechám ujít. To si radši ověřím postřeh cubamemuchovských mazáků, že franšízoví organizátoři v ostatních zemích jsou vůči tanečníkům daleko vstřícnější, takže příště vyzkouším některého z nich. Naděje znovu zažít tu skvělou náladu tedy neumírá!

Článek pro SalsaPortal.cz sepsala: Hana Hercherová
Odborná spolupráce: Leon Bembo

Diskuze (5 příspěvků)

mavo

Re:Jaké bylo Mnichovské Cubamemucho
Apr 12 2010 10:49:17

Suprovej článek. Trochu jsem čmuchal po internetu a našel pár fotek z akce:
http://picasaweb.google.com/oricha/Cubamemucho2010

#1395

pavel

Re:Jaké bylo Mnichovské Cubamemucho
Apr 12 2010 12:11:04

za ceskou expedici fotil Marian, takze v blizke dobe se dockame i jeho fotek primo zde.

#1396

Milano

Jaké bylo Mnichovské Cubamemucho
Apr 12 2010 13:19:54

Já jsem byl na prvním Mnichově v řadě a vím moc dobře o čem píšete. To jste se mě mohli rovnout zeptat...

#1397

caliente

Jaké bylo Mnichovské Cubamemucho
Apr 13 2010 00:12:15

Ahoj, ja Mnichov neabsolvovala, ale byla jsem na 4 akcich v minulosti (v prubehu 2 let) a prvni byl uzasny (Amsterdam cca 2007). Bud to bylo tim, ze to byla ma prvni akce, ale bylo to skvele - workshopy,vecer neuveritelne vystoupeni, vsechno super (negativ minimum). Dalsi 3 ur byly horsi, horsi, horsi.. Ta posledni akce v Madridu (cca 2008) byla prusvih. a co jsem zaslechla, tak to ma skutecne klesajici tendenci. Byznys je byznys

#1398

lmichnovic

Re:Jaké bylo Mnichovské Cubamemucho
Apr 15 2010 13:45:11

Dik za hezkou recenzi. Budu pro priste vedet, ze je to skvela akce na kterou uz pak nikdy nebudu chtit jit znova.

Ale vzdyt zazitek nemusi byt prijemny, hlavne kdyz je silny.

#1403

Počet komentářů: 5

< Předch.		Další >

FaceBook

Podpořte SalsaPortal a staňte se jeho fanouškem na facebooku